Konec civilizace

Prorocká distopie o civilizaci inženýrů lidských duší Kultovní satirická antiutopie Aldouse Huxleyho je zneklidňujícím, prorockým obrazem budoucnosti, které vládne genové inženýrství, všeobecná diktatura, zábavy a chemicky navozovaného pocitu štěstí. Neveselé podobenství o civilizaci, která se pokusila hrát si na Boha a přetvořit k obrazu svému nejen přírodu, ale i lidskou duši, je jedním z nejpozoruhodnějších děl science-fiction minulého století. Ačkoli kniha vznikla v roce 1932, její poselství je v době experimentů s lidskými kmenovými buňkami, masové spotřeby a mocných médií, jejichž mantry pronikají do všech aspektů života, stále ostře aktuální. Londýn po roce 2540, ve kterém lidé uměle zvyšují svoji spokojenost za cenu ztráty citů a emocí, konfrontuje autor s prostorem Nového Mexika, dosud nepodrobené divočiny, kde přežívá člověk netknutý „civilizací“ konzumu, který mnohem více trpí, odříká si a bojuje, ale zato také více žije. Aldous Huxley (1894–1963) Britský spisovatel, který většinu svého dospělého života prožil ve Spojených státech. Proslavil se svými utopickými a distopickými romány, ale psal i eseje, poezii, povídky, cestopisy a filmové scénáře. Svými názory byl pacifista a humanista, zajímal se o parapsychologii i filozofický mysticismus, obhajoval užívání halucinogenních látek. Své psychedelické zkušenosti popsal v legendární knize The Doors of Perception, která ovlivnila rané hnutí hippies. Konec civilizace (v angličině Brave New World) napsal pod vlivem zpráv z fašistické Itálie a stalinistického Sovětského svazu a inspiroval tak Orwellův román 1984. Marek Holý (1979) Vystudoval brněnskou konzervatoř. Před studiem JAMU dal přednost angažmá v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. V Praze poté působil několik let v Divadle Na Fidlovačce. V současnosti je členem hereckého souboru Divadla na Vinohradech. Je držitelem Ceny Thálie 2013 v oboru opereta, muzikál za titulní roli v muzikálu Zorro uváděného v Divadle Hybernia. Nahrávka vznikla podle k...