Cílovníci

Na srdce jsou Poděbrady. A na to rytířské dvojnásob! Září 1946. Do internátní Koleje krále Jiřího zřízené v poděbradském zámku, kde vznikla česká obdoba elitní britské chlapecké školy Eton, nastupuje i pražský rošťák Záviš. Za války prý zvlčil, takže se tu musí zocelit, aby byl vlasti v budoucnu oporou. Osvobozené Československo vzdělance potřebuje! Desetiletý hoch přezdívaný Píďa, jelikož je mezi spolužáky nejmenší, zjišťuje, že to obnáší nejen odříkání, ale i spoustu skautského kamarádství a švandy. Kouzelnické Bradavice to sice nejsou – žáci si museli dovézt vlastní peřiny a v jídelně užívají rybí tuk –, a přece zdejší oprýskaná umývárna skrývá tajemství. A není to Ufňukaná Uršula z Harryho Pottera, natož průchod do tajemné komnaty… Jenže to už se nad republikou stahují další mračna. Po třech pololetích přijde únor – údajně „vítězný“ – a nadčasové ideály ústavu přestanou platit, jako když je utne srpem a zbytek zatluče kladivem. Místo toho se všude šermuje hesly soudruhů, kteří naši zemi plundrují po ruském vzoru. Ví už Píďa, který se tu zatím spíš bavil, že rytířství ducha znamená mravní závazek? „Je to pohled podobný žabí perspektivě. Záviš nedohlédá na vrcholky, ale ví, co se kolem něj i v republice děje (…) a proč byla jeho škola zřízena. Má v dětech tříbit smysl pro hodnoty, jako jsou spravedlnost a svoboda.“ – Mezi řádky. „… nicméně ještě v témže školním roce zemi dočasně opanuje falešné rovnostářství a pokrytectví potentátů vzešlých z ‚lidu‘. Píďa a jeho věrní však stihli pochopit, že ze svobody ducha plynou i závazky. Vysvědčení o tom, že uspěli, jim vydal život sám. A některé žáky velice dobře známe!“ – Nejlepší knihy dětem. „Cílovníci nejsou jen o Závišovi, ukazují mnohem víc. Líčí dva roky v životě chlapce, změny společnosti a myšlenku, která byla v dané době odsouzená k zániku. Mezi řádky tak vykukuje skvělá reportáž." – jeduvknize.cz. „Učení máme spoustu. Ve škole, někdo i po škole, protože ‚chlapec si odmalička musí zvykati na obtíže, strádání a ...