Česká klasická kantáta

Audiokniha: Z komentáře k původnímu albu Supraphonu 1 12 1437 z roku 1974:Titul je na první pohled trochu zavádějící. Slovo "klasická" není v něm totiž užito v nejběžnějším významu historickém, poukazujícím k tzv. hudebnímu klasicismu, ať již vídeňskému nebo českému. Označení není však užito ani v druhém běžném smyslu charakterizujícím díla ve svém oboru nejdokonalejší, vzorová - to by bylo možno vztáhnout nejspíše ještě k Smetanově České písni - , nýbrž chce podotknout, \nže jde o díla svým způsobem typická a ve své oblasti průkopnická, novátorská. To pak skutečně platí o všech třech skladbách tohoto souboru a vystihuje to nejen jejich charakter, ale i jejich pozici v historii. \nKaždá z nich přinesla skutečně něco nového do vývoje tohoto hudebního druhu - je totiž lépe hovořit o kantátě jako o druhu než jako o formě; forma v užším slova smyslu může být velmi rozmanitá a je zpravidla složena z menších formálních útvarů. \nA opravdu každá z těchto tří kantát přinesla nějaký buď nový nebo dobou zapomenutý rys do vývoje druhu.\nTento vývoj sám je pak hodně mnohotvárný a pestrý. Zprvu, v XVII. století v Itálii byla názvem "cantata" označována jakákoliv zpívaná skladba...Společným rysem všech těchto typů kantáty, \nohraničujícím ji také jako druh od formově podobného oratoria, je převažující lyrický charakter.....\nČeská píseň Bedřicha Smetany je jedinou kantátovou skladbou svého autora a přece jí patří ve vývoji celého žánru místo nejpřednější. Text obrozeneckého básníka Jana z Hvězdy těšil se v své době velké oblibě a byl před Smetanou několikrát zhudebněn v různých žánrech..... je opravdu skladbou jedinečnou ideou i řešením. A přece se o monumentální vlastenecké ideje touto formou pokusil ještě pět let před definitivním dozráním tvaru kantáty Smetanovy Antonín Dvořák. \nJeho Hymnus z Hálkovy básně "Dědicové Bílé Hory", jak zní původní autorův titul, je rovněž lyrickou kantátou vypjatého výrazu vlasteneckého nadšení.\nNa rozdíl od Smetanovy České písně, která si dobyl