Strakonický dudák

21. listopadu 1847 se ve Stavovském divadle v Praze poprvé hrála dramatická báchorka Strakonický dudák Josefa Kajetána Tyla (*4. února 1808). Podle literárních kritiků hra, která "...natrvalo ovlivnila český divadelní repertoár a většinou byla přijímána jako umělecká výpověď o nás samých, o našem národním charakteru..." Báchorka vypráví příběh o dudákovi Švandovi, synovi lesní žínky Rosavy, která pro něj vyprosila čarovnou moc jeho dud. Švanda má rád Dorotku, ale jako nápadník je odmítán Dorotčiným tatínkem pro svoji chudobu. Švanda se furiantsky vydává do světa, aby si hrou na dudy vydělal zlaťáky a mohl si vzít Dorotku za ženu - a tak jsou proti sobě postaveny takové hodnoty jako je láska a peníze. Švanda je na své cestě světem, provázen svým přítelem šumařem Kalafunou, ale také vykukem Vocilkou, nejprve okouzlen všemi možnými marnostmi světa a hlavně mocí peněz, zapomíná na domov a lásku, kvůli které se do světa vydal, ba ji v jeden čas i zapírá... Dalším vývojem příběhu však Švanda poznává, že peníze nejsou důležité, že důležitá je láska Dorotčina i oddaná mateřská láska víly Rosavy a také přátelství šumaře Kalafuny. V dramatizaci z roku 1969 uslyšíte Martina Štěpánka, Jaroslavu Tvrzníkovou, Janu Hlaváčovou, Ladislava Peška, Josefa Kemra a mnoho dalších skvělých herců.