Bílá Voda

O všechno je připravili, ale víru v Boha jim vzít nedokázali! Lena Lagnerová přijela do kláštera v Bílé Vodě hledat útočiště před bolestnými vzpomínkami. Namísto očekávaného klidu ji však ve zchátralém konventu čekají intriky, pomluvy a útoky, jejichž terčem je hrstka řeholnic z řádu Panen Anežky České v čele s obětavou, ale nepoddajnou sestrou Evaristou. Co je to však proti útlaku, jemuž byly spolu se stovkami dalších řeholnic vystaveny před pádem komunistického režimu! Hlavní hrdince – bývalé novinářce – se tu dostanou do ruky dokumenty, které jí umožní proniknout hluboko do pohnuté historie zdejšího kláštera, v jehož zdech byly od roku 1950 internovány příslušnice nejrůznějších řádů, vysídlených ze svých svatyní v rámci nechvalně proslulé Akce Ř. Hlídány kovanými soudruhy i kolaborujícími církevními hodnostáři, musely pracovat na poli nebo v továrně a dennodenně čelit nejrůznějším obstrukcím a trestům. A přece se ty statečné ženy nevzdaly své víry ani naděje v lepší zítřky. Dokáže v sobě Lena najít podobnou sílu? A co její pátrání přinese klášteru a jeho současným obyvatelkám? Dlouho očekávaný román o ženách víře a zlu, na kterém autorka cenami ověnčených Žítkovských bohyní pracovala s přestávkami deset let. „Těžké téma Kateřina Tučková v Bílé Vodě zpracovala způsobem, který se vám vpije do duše. (…) Podle mě je to román dekády.“ – Tomáš Fojtík, publicista. „Tato kniha je román. A skvěle napsaný. Takové nutí čtenáře pátrat dál, což je obrovská devíza, protože tím dokáže upozornit na téma, které by zůstalo třeba opomenuté na okraji zájmu.“ – Mirka Kundratová, Lidové noviny. „Kateřina Tučková není rozervaná umělkyně, která by čekala na inspiraci a psala u vytržení, ale svědomitá a precizní výzkumnice, která svoje romány skládá tak, aby bylo řečeno maximum o daném tématu.“ – Klára Kubíčková, Vlasta.cz