Černá tma zapomnění

Don Miller žije ve šťastném manželství se ženou, která je pro něj vším. Zároveň však celý život trpí záhadnými výpadky paměti a jen zřídkakdy se rozpomíná na některé podivné příhody z jejich společné minulosti. Teprve na sklonku života Don odhaluje, proč se vlastně bojí tmy, proč ho tak děsí dveře do sklepa ve venkovském domě, který jeho manželka zdědila, a co všechno se skrývá v okolních lesích… Laird Barron předkládá v tomto románu zatím nejkomplexnější obraz svého lovecraftovského hororového mýtu o bytostech z jiného světa, nazývaných „Děti Staré pijavice“, který nastínil již v několika kultovních povídkách. Citace/výkřiky z obalu: „Kdybych měl vsadit prachy na to, kdo je nejlepší autor hororů naší generace, tak řeknu Laird Barron.“ — Michael Shea Laird Barron (*1970) je americký autor hororu původem z aljašského Palmeru. Pra¬coval jako rybář v Berringově moři, třikrát se zúčastnil legendárního aljaš¬ského závodu psích spřežení s psovo¬dem (musherem) zvaným Iditarod. Psát začal v roce 2000 a od té doby publiko¬val více než sedmdesát kratších prací, zprvu zpravidla na stránkách magazí¬nu F&SF. Za první sbírku The Imago Sequence (2007) obdržel Cenu Shirley Jacksonové. Stejného ocenění se mu do¬stalo rovněž za v pořadí druhou sbírku Occultatíon and Other Stories (Okulta¬ce, 2010). Za sbírku The Beautiful Thing That Awaits Us All (Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká, 2013) si pro změ¬nu poprvé vysloužil Cenu Brama Sto¬kera. Zatím poslední sbírkou je Swift to Chase (2016). V českém překladu zná¬me i jeho drsné pulpové romány Blood Standard (Krev je můj chleba, 2018) a Black Mountain (Černá hora, 2019). Hororovými odborníky i nadšenci je považován za jednoho z nejlepších ho¬rorových autorů 21. století. Jiří Vyorálek (*1974) Rodák z Třebíče vystudoval brněnskou JAMU. Po angažmá v tamním Divadle 7 a půl účinkoval v Divadle Husa na provázku, kde se zhostil např. role Hamleta či knížete Myškina v jevištní tetralogii Sto roků kobry podle F. M. Dostojevského v režii ...