Smát se nahlas

Smát se nahlas – životopisný román o Jaroslavu Haškovi aneb jak přežít ve světě pokroku? Mysleli jste si, že humor je neškodná korektní zábava? Omyl. Humor, pokud se dělá dobře, je vždy podvratný. Připravte se na audioknihu Smát se nahlas. Autoři Martin Nezval a Markus Cohen napsali dílo, při jehož poslechu se občas smějete, až vás mrazí v zádech. Také ho pokrokoví kritici okamžitě označili za „nebezpečný kulturní manifest“, který „aktivně podrývá snahy o spravedlivější společnost“. Naproti tomu tzv. „dezoláti“, celkem inteligentní lidé, dali spisovateli Martinu Nezvalovi prestižní Krameriovu cenu. Protagonistou svérázného životopisného románu Smát se nahlas není nikdo menší než spisovatel a autor Dobrého vojáka Švejka Jaroslav Hašek. Dle UNESCO: po Marxovi a Engelsovi nejpřekládanější spisovatel světa 20. století (přeložen do 58 jazyků). Tento „největší evropský rebel“ nám totiž zanechal geniální recept, „jak zůstat vždy sám sebou a zároveň si od systému nenechat přerazit páteř“. A tím se román stává nebezpečně současný. A kdo by mohl Jaroslavu Haškovi propůjčit hlas lépe než vynikající herec a mimořádná osobnost Marek Vašut? Jeho nezaměnitelný hluboký hlas , známý z rolí cynických mužů s pevným jádrem, byl pro tuto roli ideální volbou. Není to jen čtení; je to herecký koncert, v němž Vašut dokonale ztělesňuje Haškovu ironii a sarkastické šlehy i jeho nezměrný smutek, který zaháněl někdy alkoholem a někdy usilovnou prací. Vašutova interpretace je hlubokou sondou do duše tohoto největšího českého spisovatele. Budí úsměv i dojímá, a zároveň vede k zamyšlení. Proč je kolem románu tolik křiku? Protože román Smát se nahlas si nebere servítky. Někteří tvrdí, že „systematicky útočí na progresivní hodnoty“ , „zesměšňuje menšiny“ a „normalizuje toxickou maskulinitu“. Román má dvě roviny. Historickou, v níž sledujeme Haškovo poměrně těžké dětství, navazující bohémské flámování, až po absurdní vojenskou kariéru. Od kariéry v rakouské armádě, přes kariéru v československém ...