Jako po drátku

Pro milovníky románů Hana, Šikmý kostel či Žítkovské bohyně. S kolem drátu přes rameno hledají obživu a rvou se o svoji důstojnost.Dvě staletí a dva světadíly, to jsou kulisy výjimečné generační ságy začínající v zapadlém koutu Horních Uher v roce 1850. Muži se tu živí jako pastýři, pašeráci kořalky či dráteníci – ti musí odcházet za prací do světa, zatímco ženy s dětmi a starci se snaží vlastními silami přežít zimu. Mladá vdova Mária v zoufalé situaci opouští rodnou vesnici a vydává se s potomky Zoltánem a Rozárou hledat štěstí až do průmyslového Aussigu, dnešního Ústí nad Labem. I tady je každodenní realitou bída a strach, navíc na cikánskou matku s dětmi si leckdo troufne. Zoltán se časem díky dovednosti vyrábět myší pasti dostane na loď do vytouženého Nového světa, kde se protlouká jako námezdní dělník. Když se po letech – už s vlastní ženou a synem – vrací do vlasti, rodina zažívá počátky českého skautingu i tragédii druhé světové války. Mimořádně silný čtyřgenerační román se opírá o známé události velkých dějin: dopady průmyslové revoluce, vylidňování venkova, vzestup rasismu a hrůzy genocidy. Zároveň v něm vystupují skutečné historické postavy jako Karel May, E. T. Seton, Eduard Štorch, Zdeněk Burian nebo dráteník Juraj Drndúl Lépiš, jenž byl za svůj život šestnáctkrát v Americe. Napínavá odysea, vzdávající hold přátelství, odvaze a mateřské lásce, se dostala do širší nominace na cenu Magnesia Litera za nejlepší debut roku.„Šancův debut si skutečně zaslouží onen někdy snad až nadužívaný přívlastek ‚vyzrálý‘. Autor zvládá vykreslit nejrůznější lokace i situace, jeho postavy jsou psychologicky propracované a jejich neobvyklé životy a především vytrvalost, s jakou čelí nepřízni osudu, se opravdu dostanou pod kůži. Klíčové téma rasismu, které dílo charakterizuje, je do děje zakomponováno nenásilně, čtenář může místy zapomenout, že hlavní postavy patří k romskému etniku – aby mu to pak o to drsněji připomněla některá z epizodních postav. Žádná prvoplánová agita...