1/4 - Čtení mysli podle Petra Doležala

Audiokniha je výsostným územím tmy. Stačí přivřít oči a stanete se součástí podmanivé iluze, kterou jste dosud ochutnali pouze z útržků snů nad ránem. Takové jsou mé mluvící knihy, ve kterých každá myšlenka dostává křídla aby doletěla ke svému posluchači a on užaslý zjistil že hrdinové příběhů povstali ze stránek knih. Pilot: Pilotní díl přenese posluchače do horkého léta ve kterém se parta kluků vydá osvěžit do vod hluboké pískovny. Jeden z nich se snaží překonat strach ze skoku do vody. Neumí totiž plavat ale toto přísně střežené tajemství nikomu neprozradí v obavě, že by s ním nikdo nekamarádil. Začne se tedy modlit před skokem a když už stojí na samém kraji zaslechne varující hlas toho druhého v sobě. A večer onoho dne, kdy jej všichni opustili v pohrdání nad jeho zbabělostí, začíná s učením jak se dívat skrze oči na přízraky co nosí lidé ve svých hlavách. Vítr: Na Vichrném kopci stojí opuštěný dům kolem kterého se rozkládá zpustlá zahrada. K domu přichází chlapec s dívkou, která nese ve svém náručí malé dítě. Stavení jí děsí, ale chlapec ji posléze přemluví a ona na chvíli ztrácí své obavy sotva spatří dům zevnitř. Když v něm uklidí a uvaří si polévku vítr nesměle zaklepe na okno jako hladový pocestný, ale chlapec místo pozvání ke stolu před ním pevně okno dovře. Rozlobený vítr zatlačí kouř, který doposud stoupal kolmo k oblakům, dovnitř a když chlapec otevře dveře aby vyvětral, vítr vtrhne za nimi. Šepot: Malý Miro je od narození postižený ztrátou tří prstů na pravé ruce. Před posměchem kamarádů nachází úkryt u svého dědy, který pracuje jako vizážista mrtvol a učí chlapce co vše se musí s těly udělat než se vystaví k poslednímu rozloučení při velkém obřadu. Tvrdí mu, že mrtví nás stále slyší a když přiveze z márnice bývalou slavnou herečku, která se zabila skokem z mostu, zeptá se ho Miro zda nemůže být živá když hrála čarodějnice a princezny. Děda užaslému dítěti vypráví příběh o Ozvěně mrtvých, což je měděná trubka čouhající z hrobu která spojuje svět živ...